Ve čtvrtek 21. dubna 2011 to bylo dle dochovaných pramenů přesně 700 let od roku 1311, kdy spatřil světlo světa první písemný dokument o činnosti hutě v okolí Příbrami. Je jím listina datovaná právě 21.04.1311, dle níž pražský měšťan Konrád z Příbrami se svými syny postupuje huť pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. Výročí hutnictví stříbra a olova na Příbramsku si připomněli hutníci a jejich příznivci odhalením pamětní desky na dovezeném kovohuťském kameni a krátkým slavnostním programem za Bohutínem ve Vojenském újezdu Brdy – za Hájenkou U Prokopa u cesty (zelená turistická stezka, cyklostezka k Pilské vodní nádrži) – v těchto místech byly nalezeny pozůstatky hutnické činnosti. Hosty za Kovohutě Příbram přivítal generální ředitel Jiří Dostál, o výročí hovořili cechmistr Zdeněk Kunický a marketingový manažer Miroslav Jarolímek (vč. zmínky 225 let hutě na současném místě a představení připravované knihy), darovací listinu z roku 1311 přečetl kantor Cechu příbramských horníků a hutníků (CPHH) Petr Milec, na horníky vzpomenul perkmistr CPHH Miroslav Šťastný a dosud nezveřejněná historická fakta zazněla v proslovu ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla. V rámci oslav pak proběhlo neformální zasedání Cechu příbramských hutníků-olovářů Na Vršíčku v Příbrami na Březových horách. Firma a Cech olovářů si také připomněly 225 let fungování hutě na současném místě (10. dubna, 1786-2011) na soutoku Litavky a Obecnického potoka – obě výročí pak budou vzpomenuta na mezinárodním setkání olovářů GDMB v Equitaně Martinice a Kovohutích v květnu a hlavně na podzim na tradiční společensko-prezentační akci Opět po roce. K oběma výročím 700+225 let připravuje společnost knihu autorů Zdeňka Kunického a Karla Vurma. Publikace byla odborně konzultována s ředitelem Hornického muzea Příbram Josefem Velflem. Křest knihy je plánován na výše zmíněné podzimní Opět po roce. Pamětní medaile 700+225 let mistra Cechu Jana Úrubka, kopii listiny a foto kamene s pamětní deskou obdrželi hosté již na včerejší akci. Průběžně je doplňována expozice hutnického muzea v areálu Kovohutí Příbram, jehož budova byla rekonstruována v roce 2006 u příležitosti oslav 220 let a finalizace probíhá letos také v rámci projektu Informačního a školicího střediska. Hutníci vyrobili za celou 700letou historii hutnictví na Příbramsku od roku 1311 do konce roku 2010 přes 1,555 milionu tun olova a více než 5,2 tisíce tun stříbra. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z primárních surovin a v posledních desetiletích už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací průmyslových odpadů. Výroba se takto eviduje prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází. Při současném tempu výroby bychom se 2milionté tuny olova mohli dočkat někdy kolem roku 2025. Společnost a Cech by tímto chtěli poděkovat za spolupráci Vojenskému újezdu Brdy, Vojenským lesům a statkům ČR, řediteli Hornického muzea Příbram Josefu Velflovi, Obecnímu úřadu Bohutín, bývalým a současným zaměstnancům Kovohutí a dalším, kteří se podílí na letošních oslavách. Kovohutě Příbram jsou významným zaměstnavatelem regionu, zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu (zejména olověných autobaterií), výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků (pájky – včetně bezolovnatých, střelivo, plechy, atd.) a dále zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium) a odpadů elektrických a elektronických zařízení (elektroodpadu). Na vrátnici funguje nepřetržitě v rámci ekologických služeb pro široký region výkup olověných baterií (aktuálně 150,- Kč za klasickou, 300,- Kč za velkou a 20,- Kč za motocyklovou), sběrné místo elektroodpadu a zpětný odběr baterií-suchých článků (tužkové baterie, „buřty“, apod. – zinko-uhlíkové, alkalické, atd.) pro ekologickou recyklaci. Společnost také vykupuje a recykluje další odpady z autovraků – autokatalyzátory, kabely, cívky či plošné spoje a recykluje polypropylen z olověných baterií i dalších odpadů. V rámci „Projektu Školy“ se firma podílí na ekologické výchově dětí a mládeže ve sběru a třídění odpadů. Kovohutě jsou také vydavatelem kulturně-společenského měsíčníku Xantypa, mají rozhodující podíl ve společnosti Galmet trade a na Slovensku vlastní dceřinou firmu Kovohuty SK. Cech příbramských hutníků-olovářů (www.kovopb.cz/cz/cech.html) je jedním z nejstarších dobrovolných profesních spolků na Příbramsku. Cech se řídí tzv. Cechovním řádem, regulemi a Pivním zákonem. Velmi úzce spolupracuje s Cechem příbramských horníků a hutníků, jehož internetové stránky www.cechphh.cz přinášejí informace o „olovářích“ v sekci „Cech hutníků“. Členská základna, program zasedání i zvyky se od založení Cechu výrazně změnily. Řízení již není tolik autoritářské jako dříve (možná na škodu zábavy), nápoj zvykový (tedy rum) již není obvyklým doplňkem pitného (pivního) režimu mistrů. Duch sounáležitosti s hutí a kamarády je však stále hlavním důvodem, proč se pravidelně schází a pokračuje v tradici zahájené právě před více než 36 lety (od 27.12.1974).